Jeste je cas

Nechal jsem se vyrusit nezkrotnou pychou clanku na Fuj blogu a i kdyz sem jiz notne unaven nezbyva mi nez reagovat.
Ondrej se jako obvykle zacal chovat jinak, nez je obvykle. Vlastne ono to jiz ani neni neobvykle. Jde o silu zvyku. A ja jsem si jeste nezvykl. Ani si nemohu zvyknout...a proc bych si vlastne mel zvykat, kdyz zrejmym cilem Ondreje a Schickelgrubera v posledni dobe je, abych si nezvykl na to, na co jsem si podle nich zvykl.
Ale kazda mince ma dve strany, stejne tak jako krychle jich ma sest. Situace, ktera nastala se da vykladat i jinak nez silou zvyku.
Oni si proste mysli, ze jsem abdikoval na svou osobnost....ale to je omyl! Kazdy clovek prochazi urcitou genezi. I oni(byt by se to mnohym mohlo zdat prinejmensim pritazene za usi). Oni si proste vzali do hlavy, jak mali Jardove, ze oni jsou vykvet, ze oni maji pravdu, ze oni "prozreli". Hovno prozreli, to se jenom zase jednou vozrali v hospode jak dobytci a Halu nenapadlo nic lepsiho, nez ze prozrel. "CHa!", rekl si. To jeho hrozne, niterne "CHa!". A tak se zrodil napad otravovat s tim. Ono totiz alkoholem zdestruovany mozek asi tezko napadne, ze by nekdo mohl mit nekoho rad, ba primo milovat po dobu delsi nez 16mesicu.


Ondreji, nevznasej se do andelskych vysin..., kdyz sam jsi vul jak andel.

Jeste je cas, ... prozrit ....